Británie zakázala reklamy na nezdravé potraviny zaměřené na děti. To mi připadá jako vynikající nápad. Z televizních programů tak zmizí propagace slaných, přeslazených a tučných jídel. Opatření je součástí snah britské vlády omezit dětskou obezitu.
Jak Britům závidím. Proč bych měl být rukojmím v rukách zadavatelů reklam, ve kterých se dětem tvrdí hlouposti o tom, jak jsou pro ně důležité rozličné čokoládové nesmysly, jak je vynikající spořádat co nejvíce bramborových lupínků...
Nevěřím na to, že televize má negativní vliv na vývoj člověka. Q.Tarantino proseděl celé dětství u televize ,a přesto se dokázal poměrně úspěšně zapojit do společenského systému a ještě z něj šikovně profitovat.
Věřím však na škodlivost přihlouplých reklam. Neříkám, že by se měli zakázat. Cigarety se taky (zatím) nezakazují. Stačilo by jen stejně jako u každé cigaretové krabičky uvádět, jaké jsou následky při častém užívání nabízeného produktu.
Stravovací návyky pro celý život se vytvářejí v dětství. Je vcelku jedno, když musíme přetrpět přihlouplé reklamy na neúčinné mastičky, elektronické šunty či všelijaké rozličné kuchyňské "vynálezy". Pokud máme všech pět pohromadě, čas reklam využijeme k nějaké smysluplné činnosti. Skutečně nejde o "pořady", mající nějakou výpovědní hodnotu.
V případě dětí je to jiné. Pro děti je televizní obrazovka oknem do vnějšího světa. Ještě netuší, že skutečnost je mnohem složitější než jak ji vykresluje tlusté sklo žhnoucích obrazovek.
Britové s jejich investicemi do kapesních monarchů jsou úsměvnou kuriozitou vyspělé části Evropy, nicméně nápad se zákazem "škodlivé" reklamy není vůbec kuriózní.
Nedělám si bohužel iluze, že u nás by se něco podobného, byť v omezené formě (třeba se zákazem do 20 hod) prosadilo. Okolo reklamy a médií se točí obrovské peníze a naši politikové jsou stále ještě lačnější sociálního zajištění (svého) než nějakých komplexnějších pohledů na společnost a její vývojové perspektivy.
Sami se již nějak sžijí se svými povislými břichy, tachykardií, cukrovkou, dnou či artrózou a s pokrčením ramen vše přičtou životnímu stylu, který sice není ideální, ale... znáte to.
Sacharóza neboli rafinovaný cukr není nic, co bychom museli organismu dodávat. Naopak. Při jejím trávení nutíme zažívací systém sáhnout na své zásoby vitaminů a minerálů, aby byl schopen sacharózu zpracovat. Důsledky, které jsou s tím spojené, hradíme pak společně ze společné "zdravotní kapsy", skuhrajíce, jak je to zdravotnictví drahé. No bodejť by nebylo, když s ním dotujeme všechny ty chudáky výrobce tím, že jim dovolujeme své výrobky cpát našim dětem do jejich rozzářených, hltajících oček.
Ačkoliv je všeobecně známé, že počty srdečních onemocnění jsou v přímé souvislosti s naši životosprávou, nikdo z našich zákonodárců se o to nezajímá. Raději prosazují stavby fotbalových stadiónů, zřejmě v bludném pocitu, že dvouhodinový řev s pivem v jedné ruce a párkem v druhé, je nějakou sportovní aktivitou.
Omezit, nebo nějakým způsobem regulovat škodlivé reklamy (kouření, alkohol, nezdravé potraviny cílené na děti) nás nic nestojí. Naopak by to přineslo zisk. Ale je možné, že by to ubralo zisk někoho jiného. A možná, že to nakonec rozhodne.
Žádné komentáře:
Okomentovat